Jak správně podat výpověď a neudělat přitom zásadní chyby

Způsoby ukončení pracovního poměru

Tak už vás taky čeká změna práce? Ukončení pracovního poměru není nic příjemného, ale někdy je to prostě nevyhnutelné. Pojďme si projít, jaké máte možnosti, když se rozhodnete změnit práci nebo když vám zaměstnavatel oznámí, že končíte.

Nejčastěji se setkáte s klasickou výpovědí. Zatímco vy můžete dát výpověď prakticky z jakéhokoli důvodu (třeba že se vám nelíbí šéfův účes), váš zaměstnavatel musí mít pádný důvod daný zákonem. Každopádně všechno musí být na papíře - žádné ústní dohody neplatí.

Nejjednodušší je dohoda o ukončení pracovního poměru. Je to jako když se s partnerem dohodnete na rozchodu - stanovíte si datum a rozejdete se v dobrém. Nemusíte čekat dva měsíce jako u výpovědi a můžete si domluvit podmínky, které vyhovují oběma stranám.

Občas se stane, že je potřeba práci ukončit ze dne na den. Představte si třeba, že vám zaměstnavatel už dva měsíce nevyplatil výplatu - v takovém případě můžete práci okamžitě ukončit. Stejně tak zaměstnavatel může okamžitě ukončit pracovní poměr, když třeba přistihnete kolegu, jak vykrádá firemní trezor.

Ve zkušební době je to jednoduché - můžete odejít prakticky ze dne na den, stačí to napsat na papír. A když máte smlouvu na dobu určitou, končíte automaticky datem uvedeným ve smlouvě - pokud ovšem nepokračujete v práci dál, to pak automaticky přecházíte na dobu neurčitou.

Na konci pracovního poměru dostanete důležité papíry - hlavně zápočtový list, bez kterého se neobejdete třeba na úřadu práce. Nezapomeňte si také říct o pracovní posudek, může se vám hodit při hledání nové práce.

Výpovědní doba a její délka

Dva měsíce - to je čas, který máte na rozloučení se svým současným zaměstnáním. Výpovědní doba začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po tom, co výpověď podáte nebo dostanete. Představte si třeba, že dáte výpověď v polovině března - počítat se začne od dubna a skončíte poslední květnový den.

Co je fér, musí platit pro všechny. Není možné, aby šéf měl delší výpovědní dobu než vy, nebo naopak. Jasně, můžete se domluvit na prodloužení, ale musí to být černé na bílém a stejné pro obě strany. Zkrátit to pod dva měsíce? To bohužel nejde, i kdybyste chtěli sebevíc.

Během výpovědní doby máte právo si hledat novou práci - půl dne v týdnu vám musí šéf uvolnit a dokonce vám za to zaplatí. Jinak všechno běží jako dřív - chodíte do práce, děláte svoji práci a dostáváte výplatu.

Život někdy přináší nečekané zvraty. Třeba když je žena těhotná nebo na mateřské - tam se výpovědní doba automaticky prodlužuje. Stejně tak když onemocníte během výpovědní doby, ta se o tu dobu prodlouží.

V některých firmách mají díky kolektivní smlouvě výpovědní dobu delší. To je v pořádku, ale musí to platit pro všechny zaměstnance stejně. Nemůžou dělat rozdíly mezi účetní a skladníkem.

Chcete skončit dřív než za ty dva měsíce? Není problém, ale musíte se na tom s druhou stranou dohodnout písemně. Jednostranně si výpovědní dobu zkrátit nemůžete - to by byl pořádný průšvih.

A pozor - nevyplatí se přestat chodit do práce jen proto, že už máte výpověď. Dokud výpovědní doba neskončí, musíte svoje povinnosti plnit. Jinak riskujete, že dostanete padáka na hodinu, a to už není žádná legrace.

Výpověď není konec, je to začátek nové kapitoly vašeho profesního života. Nebojte se změny, někdy je potřeba zavřít jedny dveře, aby se otevřely jiné, lepší.

Radmila Svobodová

Náležitosti písemné výpovědi ze strany zaměstnance

Když se rozhodnete dát v práci výpověď, je potřeba to udělat správně. Nejdůležitější je mít výpověď v písemné podobě - ústní domluva nebo obyčejný email prostě nestačí. Je to podobné jako když podepisujete pracovní smlouvu - musí to být na papíře s vlastnoručním podpisem.

Do výpovědi napište svoje celé jméno, kdy jste se narodili a kde bydlíte. Stejně tak nezapomeňte uvést všechny údaje o firmě - její název, IČO a adresu. Jasně napište, že dáváte výpověď z pracovního poměru. Nemusíte vysvětlovat proč odcházíte, ale můžete, pokud chcete.

Bez vašeho podpisu není výpověď platná. Pokud posíláte výpověď elektronicky, musíte mít elektronický podpis - běžný podpis v PDF nestačí. Důležité je taky datum, protože od něj se počítá výpovědní doba. Ta běží od začátku dalšího měsíce a trvá minimálně dva měsíce.

Usnadníte si život, když do výpovědi napíšete, kdy jste do práce nastoupili a na jaké pozici pracujete. Je fajn zmínit i výpovědní dobu, ať je všem jasné, kdy přesně skončíte.

Výpověď připravte ve dvou stejných originálech - jeden pro vás, druhý pro zaměstnavatele. Nechte si potvrdit, že ji zaměstnavatel převzal. Musí vám to potvrdit, i kdyby se mu to nelíbilo.

Pokud chcete poslat výpověď elektronicky, musíte ji poslat do datové schránky firmy nebo na email, který vám firma oficiálně dala. Nezapomeňte na elektronický podpis!

Pro klid duše můžete do výpovědi napsat i žádost o zápočtový list a vyrovnání všech platů a odměn. Není to povinné, ale ušetří vám to případné dohadování na konci pracovního poměru.

Výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele

Když přijde na stůl výpověď, je to vždycky nepříjemná situace. Zaměstnavatel nemůže dát výpověď jen tak z rozmaru - musí mít pádný důvod, který je přímo uvedený v zákoníku práce.

Způsob výpovědi	Výpovědní doba	Písemná forma	Doručení
Ze strany zaměstnance	2 měsíce	Povinná	Osobně nebo poštou
Ze strany zaměstnavatele	2 měsíce	Povinná	Osobně nebo poštou
Dohoda	Okamžitě	Povinná	Osobně
Ve zkušební době	3 dny	Povinná	Osobně nebo poštou

Nejčastěji se setkáváme s propouštěním kvůli organizačním změnám. Představte si třeba situaci, kdy firma přesune výrobu do jiného města nebo když modernizace provozu znamená, že už není potřeba tolik zaměstnanců. To jsou ty klasické případy, kdy dostanete papír s větou z důvodu nadbytečnosti.

Zdraví je další kapitola sama pro sebe. Když vám doktor řekne, že už nemůžete dělat svoji práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, zaměstnavatel nemá moc na výběr. Stejně tak, když už prostě ze zdravotních důvodů dlouhodobě nezvládáte svoji práci.

Občas se stane, že člověk přijde o něco, co nutně potřebuje ke své práci. Typický příklad? Řidič kamionu přijde o řidičák nebo bezpečnostní technik o prověrku. V takové situaci bohužel není jiná možnost než výpověď.

Porušování pracovních povinností je kapitola sama pro sebe. Když někdo opakovaně chodí pozdě nebo nedodržuje bezpečnostní předpisy, může dostat písemné upozornění. A pokud se situace nezlepší? Po šesti měsících může přijít výpověď. U obzvlášť závažných prohřešků to může být i okamžitě - třeba když někdo přijde do práce pod vlivem alkoholu.

Marod taky není procházka růžovým sadem. Když vás kontrola nenajde doma nebo vás někdo vyfotí na fotbale, když máte ležet v posteli, může to skončit výpovědí.

Důležité je, že zaměstnavatel musí přesně popsat, proč vám výpověď dává. Nestačí jen odkázat na paragraf. A co je podstatné - některé skupiny zaměstnanců jsou chráněné. Třeba těhotné ženy nebo lidé na nemocenské nemůžou dostat výpověď, až na pár výjimek stanovených zákonem.

Zákaz výpovědi v ochranné době

Ochrana zaměstnance v těžkých životních situacích je naprosto zásadní - a přesně k tomu slouží ochranná doba. Představte si, že onemocníte nebo čekáte miminko. V takových chvílích by bylo kruté přijít ještě o práci, že?

Zákon proto jasně říká, kdy vám šéf nemůže dát padáka. Třeba když marodíte (pokud jste si ovšem úraz nezpůsobili schválně nebo v opilosti), když jste těhotná nebo na mateřské. Stejná ochrana platí i při rodičovské dovolené nebo když vás povolají na vojenské cvičení.

Noční směny jsou kapitola sama pro sebe. Když vám doktor řekne, že už na noční nemůžete, i tehdy vás zákon chrání před výpovědí. Je to logické - vaše zdraví je přednější.

Existují ale situace, kdy vám šéf může dát výpověď i během ochranné doby. Typicky když firma končí nebo se stěhuje tak daleko, že by bylo nemožné do práce dojíždět. To dává smysl, protože i zaměstnavatel se někdy dostane do složité situace.

Co když dostanete výpověď a pak nastane ochranná doba? V takovém případě se výpovědní lhůta pozastaví a začne běžet znovu až po skončení ochranné doby. Samozřejmě se můžete rozhodnout, že na prodloužení pracovního poměru netrváte - je to čistě na vás.

Pamatujte, že soudy berou porušení ochranné doby velmi vážně. Když vám šéf dá výpověď nezákonně, můžete se bránit. Stačí zajít na soud a dokázat, že jste byli v ochranné době - spravedlnost je většinou na vaší straně.

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Když přijdete o práci, máte často právo na finanční podporu ve formě odstupného. Není to jen prázdné gesto - jde o důležitou pomoc v situaci, kdy se vám život obrací vzhůru nohama.

Představte si, že vaše firma prochází reorganizací. Ruší se celé oddělení, přesouvá se výroba nebo prostě už není pro vás práce. V takové situaci máte nárok na pěknou sumu - až trojnásobek vašeho průměrného platu. Čím déle jste ve firmě pracovali, tím víc dostanete. Je to fér, ne?

Zvlášť štědré odstupné čeká na ty, kteří přišli o zdraví kvůli práci. Když už nemůžete dělat svou práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, máte nárok na dvanáctinásobek platu. To už je částka, která vám dá čas se vzpamatovat a najít novou životní cestu.

Peníze dostanete hned v příští výplatě, pokud se s šéfem nedomluvíte jinak. Některé firmy jsou dokonce štědřejší než zákon vyžaduje - třeba při velkém propouštění nabízejí extra balíček jako poděkování za odvedenou práci.

Pozor ale - ne každé ukončení práce znamená odstupné. Když dáte výpověď sami nebo vás vyhodí kvůli porušení pracovních povinností, nedostanete nic. A kdybyste se náhodou vrátili do stejné firmy dřív, než uplyne doba odpovídající vašemu odstupnému, budete muset část peněz vrátit.

Jedna praktická věc na závěr - z odstupného nemusíte platit sociální a zdravotní pojištění, jen daň. A pokud by vám firma odstupné nechtěla vyplatit? Máte tři roky na to, abyste se obrátili na soud.

Povinnosti zaměstnavatele při předání dokumentů

Konec v práci není jen tak - je třeba mít všechny papíry v pořádku. Nejdůležitější je zápočtový list, který musíte dostat v poslední pracovní den. Je to vlastně takový váš pracovní životopis - najdete tam, jak dlouho jste pracovali, co jste dělali a jakou máte kvalifikaci. Tyto informace pak budete potřebovat třeba na pracáku nebo při žádosti o důchod.

Představte si situaci, kdy v zápočtovém listu objevíte chybu. Není to žádná katastrofa, ale je potřeba to řešit - můžete se obrátit na soud a požádat o opravu. Šéf totiž zodpovídá za každý údaj, který tam napíše.

Další důležitý papír je pracovní posudek. Ten ale nedostanete automaticky - musíte si o něj říct a pak počkat maximálně 15 dní. Šéf tam napíše, jak jste pracovali a co všechno umíte. Nemůže tam ale psát drby nebo věci, které s prací nesouvisí.

Pro budoucí důchod je zásadní evidenční list důchodového pojištění. Ten musíte dostat do měsíce od odchodu z práce. Je to vlastně takový výpis vašich odpracovaných let a výdělků, ze kterých se pak vypočítá důchod.

Pokud míříte na pracák, budete potřebovat speciální potvrzení. To vám pomůže při žádosti o podporu v nezaměstnanosti. A nezapomeňte si říct i o potvrzení o příjmech - to se vám bude hodit při vyplňování daňového přiznání.

Kdyby vám šéf některý z těchto dokumentů nedal nebo tam byly chyby, nenechte to jen tak. Může za to dostat pokutu od inspektorátu práce. Proto je v zájmu všech, aby bylo všechno správně a včas.

Nároky zaměstnance po skončení pracovního poměru

Po ukončení pracovního poměru má zaměstnanec několik zákonných nároků, které mu musí zaměstnavatel poskytnout. Jedním z nejdůležitějších nároků je výplata odstupného, které náleží zaměstnanci při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů nebo dohodou z týchž důvodů. Výše odstupného se odvíjí od délky pracovního poměru, přičemž minimální zákonná výše činí jeden až tři průměrné měsíční výdělky.

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) v den skončení pracovního poměru. Tento dokument obsahuje základní informace o trvání pracovního poměru, druhu vykonávané práce, dosažené kvalifikaci, odpracované době a dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na dávky nemocenského pojištění. Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel vystavit také pracovní posudek, který hodnotí jeho práci, kvalifikaci a schopnosti.

Zaměstnanec má nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, pokud ji nemohl vyčerpat do konce pracovního poměru. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou se vypočítává z průměrného výdělku a musí být vyplacena nejpozději v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. V případě, že zaměstnanec vyčerpal více dovolené, než mu náleželo, zaměstnavatel může požadovat vrácení vyplacené náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou.

Důležitým nárokem je také vyúčtování a výplata poslední mzdy včetně všech příplatků a odměn. Zaměstnavatel musí provést závěrečné vyúčtování a vyplatit všechny dlužné částky nejpozději v následujícím pravidelném výplatním termínu. To zahrnuje také proplacení přesčasových hodin, příplatků za práci ve svátek, o víkendu nebo v noci, pokud na ně zaměstnanec měl nárok.

V některých případech může zaměstnanci vzniknout nárok na konkurenční doložku, která omezuje jeho možnost pracovat pro konkurenci po určitou dobu po skončení pracovního poměru. Za toto omezení mu náleží přiměřené peněžité vyrovnání, které musí činit nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

Zaměstnanec má také právo na vydání potvrzení pro úřad práce o průběhu zaměstnání a výši průměrného výdělku, které je důležité pro případné přiznání podpory v nezaměstnanosti. Zaměstnavatel je povinen vystavit toto potvrzení bezodkladně, nejpozději do 15 dnů od požádání. V případě, že zaměstnavatel tyto povinnosti nesplní, může se zaměstnanec domáhat svých práv soudní cestou a požadovat náhradu škody, která mu případně vznikla.

Je také důležité zmínit, že pokud byl pracovní poměr ukončen neplatně, má zaměstnanec právo se této neplatnosti dovolat u soudu, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. V takovém případě může požadovat náhradu mzdy až do doby pravomocného rozhodnutí soudu.

Neplatné rozvázání pracovního poměru

Neplatnost rozvázání pracovního poměru představuje závažnou situaci, která může mít významné důsledky jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. K neplatnosti může dojít z několika důvodů, především při nedodržení zákonem stanovených podmínek pro ukončení pracovního poměru. Mezi nejčastější případy patří nedodržení písemné formy výpovědi, absence řádného důvodu výpovědi nebo nedodržení výpovědní doby.

V případě, že zaměstnanec nebo zaměstnavatel považuje rozvázání pracovního poměru za neplatné, musí tuto skutečnost oznámit druhé straně bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Pokud jedna ze stran trvá na pokračování pracovního poměru, je nutné podat žalobu k soudu. Soudní řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru může být zdlouhavé a náročné pro obě strany.

Zaměstnanec, který považuje výpověď za neplatnou a oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, má nárok na náhradu mzdy. Tato náhrada mzdy mu přísluší ode dne oznámení až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. V některých případech může soud na návrh zaměstnavatele přiměřeně snížit povinnost k náhradě mzdy, zejména pokud doba, za kterou má být náhrada mzdy poskytnuta, přesahuje 6 měsíců.

Zaměstnavatel musí být při rozvazování pracovního poměru obzvláště opatrný a dodržovat všechny zákonné požadavky. Důvod výpovědi musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem. Výpověď musí být doručena do vlastních rukou zaměstnance, přičemž odmítnutí převzetí má stejné důsledky jako doručení.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel nedodrží formální náležitosti výpovědi nebo nesprávně aplikuje výpovědní důvody. Typickým příkladem je situace, kdy zaměstnavatel dá výpověď pro nadbytečnost, aniž by skutečně došlo k organizační změně, nebo když dá výpověď pro porušení pracovní kázně, aniž by předtím zaměstnance na nedostatky v práci písemně upozornil.

Neplatnost rozvázání pracovního poměru může být způsobena i jinými okolnostmi, například když je výpověď dána v ochranné době (těhotenství, dočasná pracovní neschopnost) nebo když není dodržen zákaz výpovědi stanovený zákoníkem práce. Zaměstnavatel by měl vždy důkladně zvážit všechny okolnosti a konzultovat případné nejasnosti s právním zástupcem, aby předešel možným sporům o neplatnost rozvázání pracovního poměru.

V případě neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance má zaměstnavatel podobná práva jako zaměstnanec v opačném případě. Může požadovat, aby zaměstnanec nadále vykonával svoji práci, a pokud tak zaměstnanec neučiní, může po něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla.

Pracovní posudek a potvrzení o zaměstnání

Při ukončení pracovního poměru má zaměstnavatel zákonnou povinnost vydat zaměstnanci dva důležité dokumenty - pracovní posudek a potvrzení o zaměstnání. Tyto dokumenty jsou klíčové pro další profesní život zaměstnance a jejich vydání nelze odmítnout ani podmínit splněním jakýchkoliv podmínek ze strany zaměstnance.

Potvrzení o zaměstnání, často označované jako zápočtový list, musí zaměstnavatel vydat v den skončení pracovního poměru. Tento dokument obsahuje základní informace o průběhu zaměstnání, včetně údajů o době trvání pracovního poměru, druhu konaných prací, dosažené kvalifikaci, odpracované době, závazcích zaměstnance vůči zaměstnavateli, provedených srážkách ze mzdy a údajích o pracovněprávních nárocích, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto soudem nebo správním úřadem.

Pracovní posudek je na rozdíl od potvrzení o zaměstnání obsáhlejším dokumentem, který hodnotí práci zaměstnance, jeho kvalifikaci, schopnosti a další skutečnosti související s výkonem práce. Zaměstnavatel je povinen vydat pracovní posudek do 15 dnů od požádání zaměstnance, není však povinen jej vydat dříve než dva měsíce před skončením pracovního poměru. Důležité je zmínit, že zaměstnanec má právo požádat o vydání pracovního posudku kdykoliv během trvání pracovního poměru i po jeho skončení.

V pracovním posudku se zaměstnavatel musí držet objektivních faktů a hodnocení, která přímo souvisejí s výkonem práce. Nesmí zde uvádět informace o osobním životě zaměstnance, jeho rodinných poměrech či politických názorech. Případné subjektivní hodnocení musí být podloženo konkrétními skutečnostmi a nesmí být diskriminační nebo urážlivé.

Pokud zaměstnanec nesouhlasí s obsahem pracovního posudku, má právo se domáhat jeho úpravy u soudu. Žalobu je nutné podat do tří měsíců ode dne, kdy se o obsahu posudku dozvěděl. Soud může zaměstnavateli nařídit přiměřenou úpravu pracovního posudku, pokud zjistí, že obsahuje nepravdivé, neúplné nebo zavádějící informace.

Zaměstnavatel je povinen uchovávat kopie pracovních posudků a potvrzení o zaměstnání po dobu 30 let od skončení pracovního poměru. Tato povinnost je důležitá zejména pro případné budoucí spory nebo pro potřeby důchodového zabezpečení. Při ztrátě nebo zničení těchto dokumentů má zaměstnanec právo požádat o vydání jejich opisů, přičemž zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět.

V případě, že zaměstnavatel odmítne vydat pracovní posudek nebo potvrzení o zaměstnání, může se zaměstnanec obrátit na inspektorát práce, který může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 300 000 Kč. Zároveň má zaměstnanec právo domáhat se vydání těchto dokumentů soudní cestou a případně požadovat náhradu škody, která mu nevydáním dokumentů vznikla.